Pohádka - Půstováníčko a nemocný zajíček

Půstováníčko a nemocný zajíček
V kouzelném zeleném lese, kde květiny tančily s větrem, žil malý skřítek Půstováníčko. Měl čepičku z malinových listů, která mu pořád klouzala na jedno ucho, a vypadal jako malý zelený komediant. Jednoho slunečného rána narazil na zajíčka Hopíka, který ležel pod maliním keřem a držel se za bříško. "Ójé, ójoj!" naříkal Hopík. "Snědl jsem celý malinový keř – teď mám v bříšku tančírnu plnou motýlů, co se honí jako blázni!"

Půstováníčko se zakuckal smíchy, až mu čepička spadla. "Ty malý malinový žroutku! Tvé bříško je teď jako přeplněný cirkus. Ale já mám trik – zkus na chvíli nejez a nepij nic kromě čisté vodičky. Tvé tělo je chytré, víš? Nech ho odpočinout, a ono se samo opraví, jako když se hračky v dětském pokoji samy uklidí!"

Hopík vytřeštil oči: "Nejez? Já, král malin? To je jako říct ptáčkovi, aby nelétal!" Ale byl tak roztomile zoufalý, že poslechl. Celý den ležel v trávě, pil vodu z potůčku (který bublal jako smích), a představoval si, jak jeho bříško pořádá dovolenou. Každou chvíli se zasmál sám sobě: "Hej, bříško, jsi na prázdninách? Žádné malinové párty!" Půstováníčko mu zpíval legrační písničky o líných medvědech, co spí celý den.

Když přišlo ráno, Hopík vyskočil jako pružinka! "Juchůůů! Jsem zdrávý jako rybička v rybníku! A moje bříško teď zpívá písničky vděčnosti!" Zakotoulili se smíchy po trávě a slíbili si, že příště budou malinové hostiny menší.

Morálka: I krátké postění dá tělu čas na uzdravení – a s trochou humoru je to ještě zábavnější!